Vlak do Spišské

Postavy:

PRŮVODČÍ
OPILEC
DRUHÝ OPILEC
HLAS Z AMPLIONU
HLAS Z VLAKOVÉHO ROZHLASU

Ulička v rychlíkovém vagónu. Před zvednutím opony slyšíme přijíždějící vlak. Ozve se gong.

HLAS Z AMPLIONU:
Rychlík do stanice Zlín střed s odjezdem ve 20:26 přijede k nástupišti číslo jedna.

Vlak zastaví. Opona se zvedne. Vystoupí opilec s cestovní taškou a láhví vodky míchanou s energetickým nápojem. Tašku položí na zem. Tváří se zmateně a pořád se rozhlíží. Sem tam nahlédne do vytisknutého spojení.

OPILEC:
Tak jsem v tom? Jsem tu? Kruci, je toto tento tamto do toho a od toho? Jsem tu? Spišská?

Rozhlíží se. Vystoupí průvodčí.

PRŮVODČÍ:
Dobrý večer, přistoupili v Chocni? Jízdenky prosím.

OPILEC:
pro sebe) Je to tam? Spišská?

Průvodčí si ho pořádně prohlédne.

PRŮVODČÍ:
To zase bude, že já radši nešla dělat na pokladní přepážku.

Přistoupí k němu.

Jízdenku. Máte?

Opilec se ohlédne a všimne si průvodčí.

OPILEC:
Co? Cože? Jo, dobrý ráno.

PRŮVODČÍ:
Spíše večer. Tak tu jízdenku, prosím.

OPILEC:
Jízdenku? Jízdenku! Ano, mám, nebojte se paní štiplístková. Načerno nejedu. Víte, já cestuju už dva dny, víte? Z Plzně.

PRŮVODČÍ:
To vidím, no spíš cítím.

OPILEC:
Ale vše mám. Nebojte se. Načerno bych nikdy nejel. To si nedovolím. Já jsem slušnej chlap! Fakt. Však můžem bejt v pohodě my dva, ne?

PRŮVODČÍ:
Když nebudete dělat problémy, tak můžeme.

OPILEC:
Budu hodnej, paní. Nebojte se.

PRŮVODČÍ:
Tak mi ukažte tu jízdenku.

OPILEC:
Paní průvodčí, já vám ji hned ukážu. Jede toto do Spišské?

PRŮVODČÍ:
Do Zlína.

OPILEC:
Opravdu? Já mám lístek totiž tam, fakt! Hned vám ho ukážu. Načerno nejedu. Víte, já cestuju už dva dny, víte? Z Plzně.

PRŮVODČÍ:
Ano, vidím. Totiž víc to cítím. Ale v Třebové si musíte přestoupit, pojede vám za dvě hodiny Euronight.

OPILEC:
Jo, já vím. Jedu tím do Spišské. A toto tam jede taky?

PRŮVODČÍ:
Ne, do Zlína. V České Třebové si přesednete na vlak do Spišské.

OPILEC:
OK, díky. A toto není ten vlak do Spišské? Já mám totiž lístek až tam, hned vám ho ukážu. Načerno nejedu. Víte, já cestuju už dva dny, víte? Z Plzně.

PRŮVODČÍ:
A s několika Plzněmi v krvi, že?

OPILEC:
Nebojte se, paní průvodčí. Já nechcu dělat problémy, budu hodnej. Já jsem unevenej z tý cesty, víte? Já cestuju už dva dny, víte? Z Plzně. Do Spišské, víte? Tam jedu, mám na to jízdenku jako důkaz.

PRŮVODČÍ:
Tak mi ji ukažte laskavě.

OPILEC:
Hned vám ji ukážu.

Napije se.

A toto jede do Spišské?

PRŮVODČÍ:
Do Zlína.

OPILEC:
Opravdu? Já mám lístek totiž tam, fakt! Hned vám ho ukážu. Načerno nejedu. Víte, já cestuju už dva dny, víte? Z Plzně.

PRŮVODČÍ:
Ano, já to cítím. Už jsem vám říkala, že si musíte v Třebové přestoupit. Budete tam čekat dvě hodiny.

OPILEC:
A tenhle ne? Toto nejede do Spišské?

PRŮVODČÍ:
Opravdu ne.

OPILEC:
Já mám totiž lístek do Spišské.

PRŮVODČÍ:
Tak mi ho laskavě ukažte.

Opilec se napije.

OPILEC:
Paní průvodčí, já vám ho hned ukážu. Jakože ten lístek, nebojte se. Já jsem hodnej a nechcu dělat problémy. Já jsem unevenej z tý cesty, víte? Já cestuju už dva dny, víte? Z Plzně.

Sáhne do kapsy a začne se v ní přehrabovat.

PRŮVODČÍ:
Tak ten lístek.

OPILEC:
Ano, paní průvodčí. Hned vám ho ukážu, fakt ho mám. Načerno nejedu, jedu až z Plzně, víte?

PRŮVODČÍ:
Jo, to cítím.

OPILEC:
Prosím vás, paní štiplístková, je tu někde jídelňák?

PRŮVODČÍ:
Tady jezdí jen stevard s vozíčkem.

OPILEC:
Jáj, to je škoda. Dal bych si škopka, víte? Já cestuju už dva dny, víte? A už mám žízeň.

PRŮVODČÍ:

Obávám se, že stevard sem ani nestihne dojít a piva stejně vyprodal ještě před Kolínem.

OPILEC:
Škoda, ale tedy bejvával jídelňák, ne?

PRŮVODČÍ:
Nevím o tom.

OPILEC:
No jo, jste asi ještě mladá, kolik vám je?

PRŮVODČÍ:
Prosím? Co je vám po mém věku?

OPILEC:
Určitě tu před lety bejvával. Pamatuji si ho.

PRŮVODČÍ:
Je to možné, nebo si to pletete s expresem, tam jsou řazeny bistrovozy.

OPILEC:
Ale jako fakt škoda. Dal bych si škopka, víte? Já cestuju už dva dny, víte? A už mám žízeň. Něco na vystřízlivění, třeba takovej Budwar nebo Plzeň, no.

PRŮVODČÍ:
A vy víte, že opilé cestujícím nemusíme přepravovat?

Opilec vytáhne jízdenku a ukáže ji průvodčí.

OPILEC:
Ale já mám přeci lístek! Až do Spišské jedu. Z Plzně, víte? Dva dny už cestuju.

Průvodčí si prohlédne jízdenku a vrátí ji.

PRŮVODČÍ:
Jízdenku máte v pořádku. Za deset minut bude Třebová, tam si přesednete.

OPILEC:
A tenhle nejede do Spišské?

PRŮVODČÍ:
Ne, do Zlína.

OPILEC:
Opravdu? Já mám totiž lístek do Spišské. Fakt! Však jste ho teď viděla.

PRŮVODČÍ:
Ano, ale v Třebové si přesednete do dalšího spoje.

OPILEC:
A v kolik to tam bude?

PRŮVODČÍ:
Až za dvě hodiny vám to pojede.

OPILEC:
A s tímhle nemůžu jet?

PRŮVODČÍ:
Tohle je rychlík Praha – Zlín, takže asi těžko.

OPILEC:
A ze Zlína by mi něco do Spišské nejelo?

PRŮVODČÍ:
Nejelo. Za Zlínem koleje končí.

OPILEC:
Ale lístek mám do Spišské.

PRŮVODČÍ:
Taky si v Třebové přesednete.

OPILEC:
A za jak dlouho bude ta Třebová?

PRŮVODČÍ:
Za pět minut.

Opilec se napije.

OPILEC:
A vlak do Spišské jede hned?

PRŮVODČÍ:
Až za dvě hodiny, pane. Nerozumíte nebo co jako?

OPILEC:
Já mám na něj totiž lístek, víte? Já cestuju už dva dny, víte? Z Plzně.

PRŮVODČÍ:
Jo, to cítím.

OPILEC:
A lístek mám v poho, jo?

PRŮVODČÍ:
Ano.

OPILEC:
A nejede mi do té Spišské něco dřív?

PRŮVODČÍ:
Až ten Euronight Praha – Košice.

OPILEC:
Vážně? Já mám na něj sice lístek, ale kdyby něco jelo i s přestupem, tak tím jedu.

PRŮVODČÍ:
Až ten noční rychlík.

OPILEC:
A lístek na něj mám, že? A je v poho?

PRŮVODČÍ:
Ano.

OPILEC:
Poslyšte, můžu si tu někde na chvíli sednout? Já cestuju už dva dny, víte? Z Plzně. A už su unavenej.

Napije se.

PRŮVODČÍ:
Ne, hned jak si sednete, tak usnete. To by vás už nikdo neprobudil a do Spišské byste nedojel.

OPILEC:
Šak toto jede do Spišské, ne? Za ty dvě hodiny.

PRŮVODČÍ:
Nejede. Za dvě hodiny vám to jede z Třebové. Tam si sednete a počkáte na něj.

OPILEC:
Ale lístek mám až do Spišské, ne do Třebové. Víte, já cestuju už dva dny, víte? Z Plzně.

PRŮVODČÍ:
A já to cítím, nebojte se.

OPILEC:
Prosím vás, paní štiplístková, je tu někde jídelňák?

PRŮVODČÍ:
Tady jezdí jen stevard s vozíčkem.

OPILEC:
Jáj, to je škoda. Dal bych si škopka, víte? Já cestuju už dva dny, víte? A už mám žízeň.

PRŮVODČÍ:
Od Kolína pivo už stejně nemá.

OPILEC:
Ale jako fakt škoda. Dal bych si škopka, víte? Já cestuju už dva dny, víte? A už mám žízeň. Něco na vystřízlivění, třeba takovej Budwar nebo Plzeň, no.

PRŮVODČÍ:
A vy víte, že opilé cestujícím nemusíme přepravovat?

OPILEC:
Ale já mám lístek, fakt! Nejedu načerno.

Začne vytahovat jízdenku.

PRŮVODČÍ:
Už jsem ho viděla.

OPILEC:
A je v pohodě, jo?

PRŮVODČÍ:
Ano.

OPILEC:
Dojedu s tím až do Spišské, jo?

PRŮVODČÍ:
S tou jízdenkou ano, ale musíte si přestoupit.

OPILEC:
A kde?

PRŮVODČÍ:
No v té Třebové přeci.

OPILEC:
A za jak dlouho je?

PRŮVODČÍ:
Za chvíli.

OPILEC:
A tam čekám jak dlouho?

PRŮVODČÍ:
Ty dvě hodiny, pak přijede vlak na Košice.

OPILEC:
Na Košice? Ale paní štiplístková, já jedu do Spišské.

PRŮVODČÍ:
Tam ten vlak taky staví.

OPILEC:
A tenhle ne?

PRŮVODČÍ:
My ne. Tohle je rychlík do Zlína.

OPILEC:
A ze Zlína by mi něco nejelo do Spišské?

PRŮVODČÍ:
Nejelo. Za Zlínem koleje končí.

OPILEC:
Poslyšte, můžu si tu někde na chvíli sednout? Já cestuju už dva dny, víte? Z Plzně. A už su unavenej.

Napije se.

PRŮVODČÍ:
Ne, hned jak si sednete, tak usnete. To by vás už nikdo neprobudil a do Spišské byste nedojel.

OPILEC:
Šak toto jede do Spišské, ne? Za ty dvě hodiny. Já už cestuju dva dny, víte? Už su unavenej.

PRŮVODČÍ:
To cítím, ale v Třebové si vystupte a počkejte na svůj vlak.

OPILEC:
Ale lístek mi platí, že? Je v poho, že?

PRŮVODČÍ:
Ano, platí.

OPILEC:
I tu?

PRŮVODČÍ:
Ano.

OPILEC:
Takže můžu s vámi do Spišské, ne?

PRŮVODČÍ:
S námi jen po Třebovou, tam je přestup na Euronight.

OPILEC:
A kolik tam je času?

PRŮVODČÍ:
Dvě hodiny si počkáte.

OPILEC:
A nejelo by mi něco dřív?

PRŮVODČÍ:
Až ten Euronight, pane.

OPILEC:
Takže si už vystoupím, ne?

PRŮVODČÍ:
Ve Třebové ano.

OPILEC:
Z rychlíku do Zlína na vlak do Košic?

PRŮVODČÍ:
Ano.

OPILEC:
Žeste to neřekla hned, paní. Já cestuju už dva dny, víte? Z Plzně. A už su unavenej.

HLAS Z VLAKOVÉHO ROZHLASU:
Vážení cestující, další stanice Česká Třebová. Přestupní stanice pro směr Lanškroun a Brno.

OPILEC:
Tam mám fakt přestupovat? Šak to nehlásilo přestup na vlak do Spišské.

PRŮVODČÍ:
Protože do Spišské to jede až za dvě hodiny, máte dost času na přestup.

OPILEC:
A tohle do Spišské nejede?

PRŮVODČÍ:
Ne, do Zlína.

OPILEC:
A ze Zlína by mi…

Vlak zabrzdí a opilec upadne.

PRŮVODČÍ:
Česká Třebová! Vystupovat!

Opilec se zvedne a pobere všechny své věci.

OPILEC:
Takže odtud mi to pojede, jo? Ten vlak do Spišské? Já cestuju už dva dny, víte? Z Plzně. A už su z teho nějakej unavenej a zmatenej.

PRŮVODČÍ:
Ano a teď dělejte. Vystupujte. Vlakvedoucí mi už mává na odjezd.

Opilec odejde. Průvodčí si připraví píšťalku a taky odejde. Slyšíme zapískání a rozjezd vlaku. Po chvilce vystoupí druhý opilec s cestovní taškou a láhví rumu. Tašku položí na zem. Tváří se zmateně a pořád se rozhlíží. Sem tam nahlédne do vytisknutého spojení.

DRUHÝ OPILEC:
Tak jsem v tom? Jsem tu? Kruci, je toto tento tamto do toho a od toho? Jsem tu?

Rozhlíží se. Vystoupí průvodčí.

PRŮVODČÍ:
Dobrý večer, přistoupili v České Třebové? Jízdenky prosím.

Druhý opilec si všimne průvodčí.

DRUHÝ OPILEC:
Paní průvodčí, jede toto do Varšavy?

Opona

Minutové hry

Květ Apollonův

Postavy:

APOLLON, bůh slunce

GAIA, bohyně země

Sídlo bohů na Olympu. V popředí velký stůl, za kterým sedí Apollon. Tváří se nešťastně. Na stole je položena váza s květinou. Vstoupí Gaia.

GAIA: 
Nač ten splín, Apollone?

APOLLON:
Trápím se, víš?

GAIA:
Pořád nad ztrátou toho mladíka? Netrap se tím, drahý. Takových ještě bude, uvidíš.

APOLLON:
Ale já ho miloval!

GAIA:
Já vím, ale Hádes si nevybírá.

Pohlédne na květinu.

Jak nádherný květ! Pověz, kde jsi jej našel? Takový jsem ještě nikdy neviděla.

APOLLON:
Vyrostl na místě, kde můj druh a přítel skonal. Připomíná mi ho.

GAIA:
O jeho krásu bychom se měli podělit s ostatními. Ten květ si zaslouží i vidět i smrtelníci! Dovol mi jeho semena po světě celém rozsít.

APOLLON:
Budiž.

GAIA:
Děkuji ti! Jak jej chceš pojmenovat?

Apollon se zamyslí.

APOLLON:
Hyacint.

Opona

Pomocí  AI vytvořil Matt Keanan

Medusa a Lythias

Postavy:

MEDÚZA
LYTHIAS, slepý mladík

Doupě Medúzy. Uprostřed scény zkamenělý voják ve vystrašené póze.
Vstoupí Medúza. Drží noviny a pláče.

MEDÚZA:
Nač já se snažím, když za zrůdu považována jsem a každému krutou smrt jen přivodím.

Obejme sochu.

Přitom ale nechci! Nebohý vojáčku, odpusť mi!

Pohlédne na noviny.

A drzé Moiry si ze mě ještě utahují! Do novin psát inzerát, že nápadníka já si hledám? Jak ubohý je ten jejich šprým!

Zklidní se.

Však po objetí láskyplném toužím, to pravda je.

Povzdechne si. Vystoupí Lythias se slepeckou holí a růží.

LYTHIAS:
Haló? Je toto doupě Medúzy? Jdu na ten inzerát, že nápadníka si hledá.

MEDÚZA:
Došel jsi správně, ale pozor na zrak svůj. Žel nikoho já nehle…

LYTHIAS:
To jsem moc rád! Jméno mé Lythias. Odpusť, že pozdě přicházím – slepec cestu delší a těžší má.

Podá ji růži.

MEDÚZA:
Ty mě nevidíš?

Nejistě si ji vezme.

LYTHIAS:
Medúzo, proč vidět? Cožpak to, co srdce cítí, nestačí?

Medúza si přičichne k růži a usměje se.

MEDÚZA:
To je od tebe hezké!

Obejme ho.

Opona

Nádraží I

Postavy:

VÝPRAVČÍ
ŽENA
HLAS Z AMPLIONU

Budova venkovského nádraží. Před ní výpravčí pokuřuje dýmku. Ozve se gong.

HLAS Z AMPLIONU:
Osobní vlak ze stanice Horní Dolní do stanice Dolní Horní přijede na 28. kolej. Osobní vlak ze stanice Dolní Horní do stanice Horní Dolní přijede na 29. kolej, sektor AZ1.

Vstoupí žena.

ŽENA:
Mohu se zeptat?

VÝPRAVČÍ:
Týká-li se to dráhy, tak smíte. Je-li to dotaz na smysl života, tak to musíte do informační kanceláře.

ŽENA:
V kolik jede vlak do Lhotky u Lhoty?

VÝPRAVČÍ:
Zítra ráno v 6:64.

ŽENA:
Děkuji.

Odejde. Výpravčí pohlédne na hodinky.

VÝPRAVČÍ:
No jo, ale zítra je výluka a autobus za vlak jsme nesehnali.

Opona

Nádraží II

Postavy:

POKLADNÍ
CESTUJÍCÍ

Nádražní vestibul. U pokladní přepážky na jízdenky stojí cestující s kufrem a křičí na pokladního.

CESTUJÍCÍ:
Co si to ta dráha jako… Co si to dovoluje? Co si to vy dovolujete! Jak mi mohl odjet můj vlak pět minut před mým příchodem na stanici?! Okamžitě ho zastavte a vraťte! Ne! Vy sám mi osobně zajistíte vypravení speciálního vlaku – jen pro mě. Jako odškodný za vaši neschopnost. Nebo uvidíš!

Pokladní vstane a od hází od okénka.

Kam jako jdete?

POKLADNÍ:

Dnes máme den slušného chování, tak jdu za vás do prdele.

Opona