Daniel Jakubec

Narodil jsem se na jaře roku 2001 v Přerově a zatím žiju v lázeňské vesničce Bochoř. Po maturitě na Gymnáziu Jana Blahoslava jsem se vydal na vysokou do Opavy vystudovat bakalářský obor historie-muzeologie. Jestli ale najdu po státnicích uplatnění v oboru, nevím. Při studiu si  vydělávám jako stevard na rychlících Přerov – Praha, a třeba nakonec povýším na průvodčího.
Jsem věčný snílek, který má potřebu pořád něco číst, psát, vymýšlet, fotit na černobílý film, nebo někam cestovat (nejraději vlakem) a nejlépe dělat vše najednou. Miluju avantgardu, Čapkovy hry, parní lokomotivy, svobodu a kluky. Nemám rád koprovku ze školní jídelny, vyrušování při poslechu ČRo Vltava a možná by se našlo i ještě něco, nač ale šířit negativní náladu, když svět může být tak krásným místem?

Racek vs fracek

Vidím, jak jeden racek
vzal na fracka
velký klacek

Proč vzal racek
na fracka ten klacek?
Protože fracek
dal rackovi pět facek.

Za co mu dal těch pět facek?
To ví jen fracek a ten racek.
A tak sleduji dál racka,
jak mlátí klackem fracka.

(Tichá ulice)

Jaro a zima

Růže jsou rudé,
jaro tluče na dveře.
Zima na to kašle,
skáče radši do keře.

(Tichá ulice)

Kdy

Vodopád padá rychle.
Rychle jako na zem  mé slzy.
Ptám se sám sebe:
Vrátí se brzy?

(Tichá ulice)

Ztracený lyže

Kočka mléko líže,
kde mám sakra lyže?
Pes žere kost,
mám velkou zlost.

Včely v roji mohou žíti,
kde jen lyže mohou býti?
Tygra děsí plameny,
lyže už jsou ztraceny.

(Tichá ulice)

Blbečci

Blbečků je tady mnoho.
Najde se tu někdo s hlavou,
kterou by měl ovšem zdravou?

Blbečků je tady mnoho.
Jsou snad v každé ulici,
jsou mezi nimi šlechtici,
doktoři i fyzici.

Blbečků je tady mnoho.
V parlamentu, ve škole.
Nejchytřejší v republice
bude asi batole.

(Tichá ulice)

Štěstí

Když v jednom kuse jenom piješ,
štěstí je, že stále žiješ.

Štěstí je, že můžeš dýchat,
aspoň můžeš kluky píchat.

"Každý strůjce svého štěstí,"
řekl Pepa, dostal pěstí.

Co je ale velká smůla,
že tě kulka neminula.

Poučení z téhle básně?
Vlastně se nám žije krásně.

(Tichá ulice)

Zmatek

Chce se mi brečet,
ba i spát.
Neboť přemýšlím:
Mám tě vůbec rád?

Neopětované city

Cítíš se sláb.
Cítíš se na dně.
Když zjistíš, 
že snažil ses marně.

Železná růže

Železná růže,
jež mi byla darována.
Železná růže,
dárek od jednoho pána.
Železná růže,
prý to bylo z lásky.
Železná růže,
má rád moje vlásky.
Železná růže,
prý jsem hodný milý kluk.
Železná růže,
neví o mně ani ťuk.

(Tichá ulice)

Valentýnská

Na svatého Valentýna
koupíš kytic velice.
Však bys to chtěl taky dostat
směle do své ložnice.

(Tichá ulice)

Smát se povoleno

Jen se smějte, jen se smějte,
na auto však pozor dejte,
může vás přejet.

(Tichá ulice)

Stáj pro oře na hoře

Osedlám si svého oře,
že pojedu k místní hoře.
Podívám se na hoře
na starou stáj pro oře.

Ve staré stáji pro oře
sedí dědek na traktoře.
Dávno tady na hoře
neslouží stáj pro oře.

Ať si jezdí po dvoře
hezky na svém traktoře!
Tady vždycky na hoře
byla stáj jen pro oře!

A dědek na svém traktoře
vesele jezdí si po dvoře.
Tak je opět na hoře
stará stáj jen pro oře

(Tichá ulice)