Lambda

První LGBT+ periodikum po roce 1989 byl časopis LAMDBA. Šlo o časopis (v záhlaví bylo označení "noviny") gay a lesbické organizace, která vznikla na přelomu osmdesátých a devadesátých let a byla od konce třicátých let první. Co se týče ryze literárních příspěvků, byl to úhor, v němž se nacházely hledající pokusy k nalezení sebe sama, rýmované manifesty i skutečně vyzrálá a dlouho tajená výsostná poezie.Ale vše se tehdy teprve probouzelo...  

Ptám se

Z čeho se skládá úděl člověčí?
Z prosebně natažených dlaní,
u dlaní dávajících,
a z pěstí
zatínaných do křečí!

-ph-

Zdeněk Hotový
Drobečky

Noční poutník,
znavený tulák,
jenž jako břímě
nese svůj stín
pod ztichlou klenbou města
v neoblomné víře, 
že dnes
již snad
skončí dlouhá cesta
usedl jsem na ušlapaný
                                   práh.
Jak žebrák.
Klobouk na zemi.
Kolemjdoucí do něj házejí
po několika drobných.
Žádný úsměv.
Jen voskové masky.
Snad někdo pochopí
a do klobouku utrousí mi
dva drobečky
obyčejné lásky.


Probuzení

Pozdní noci i časná rána
mají své kouzlo tajemné,
odhalí zrání, odhalí zrod
v sekundě stejné.

Ptačí serenáda zvonivá
nebo tvá blízkost
                             - tajemná
nedá mi vůbec spát.

Na tvých něžných řasách
leskne se slza smutná.
Nemůžeš vstát,
   nemůžeš  jít,
      nevíš, co chceš,
          tak raděj´spíš.

Vdechnu si vůni tvou,
a pak už musím
vyzkoušet křídla lásky,
která mi odhalí
tvé město krásné.

(ika)

Ing. Jiří Kuník
Pryštící sklo


Kráčej opatrně podél zábradlí ze skla
Zastiň se před každým slovem jako
Před větrem
Oblaka jsou bílá ale ujíždějí pozvolna
Pootevři ústa mlč uprostřed nádechu
Vzdej se výkřiku řezavého zpytavě
Povytaženého k oblouku obočí
Nakloň se jako hvězdomet nebe
Se sklání mými zraky k tobě
A přijmi tu slast která hustě
Vytéká z rozptýlených údů srdce
Vždyť svatě se třpytí
A v napínavé kůži kreslí krvotok
Postupující rozkoše aby její fialová
Dýka úplně protrhla závěs
Umírajících zábran v nás dvou
Když se obnaží a spojuje


Ing. Jiří Kuník
Jezero

Na obraz vstupuješ bezchybný faune
Přílišným kontrastem brodíš se sklem
V rozpjatém obraze kde se tvá skica
Rozmáčí vzduchem a křivky se tetelí
Vznáší se a sbíhají v zářícím pláči
Když poloha vody vzdutá a hrozivá
Přelije scénu jak ztracené zlato
Je oblé šumění tvého těla
A zanechá za sebou měňavou
Fontánu padajícího světla
Můj bodavý výkřik na galérii slunce

+++ - 1975

Jen ještě chvíli posedět
ještě jedno slovo
jen ještě jeden pohled
Konečky prstů se od sebe vzdalují
a vlahé rty si řeknou
poslední Sbohem...

(K. H)

Rozhovor

Líbal jsi mě na čelo
         nevím
zaslechl jsem jenom sladký hlas
         a tma pustá
obklopila úžas polekaných řas.

Na čelo políbil tě ve spěchu
        neb zmámila mě vůně tvého dechu
ale nevím
zaslechl jsem jenom sladký hlas
           a tma hustá
obklopila úžas polekaných řas,
líbals mne na čelo a ústa?

-mš-

Dita Rozkošná
Ať žije láska k ženě

Proč naléhati na muže...
Prosebně, v prachu, poníženě-
Muž vám dát lásku nemůže

Muži jsou divné pokolení
Jsou tu už milióny let
a už se cítí unavení
Nám, ženám bude patřit svět!

Jen žena ženu uspokojí
Amazonky to věděly
Uvědomte si  hrdost svoji
A přestaňte spát s manžely!

Mužům jsem rázně dala vale
Jsou odporní, ach božíčku
Všichni tak hrubě, neurvale
Cuchali moji kočičku!

Až jednou - za mnoho let
si na své uprchlé vzpomenu mládí,
na všechny lidi, co mne měli rádi,
až na život za sebe pohlédnu zpět-
pak možná budu se divit-
možná si zbytečně počítat jizvy-
možná že o  jiných světech už snít...
teď však chci žít - šťastně a plně žít

J. U.

Jarní sen

Chodím po rampě citu
a paběrkuji lásku

Ve vánku touhy
pláčí hrotky našich ňader

Pojď, budeme usínat
v náruči smíru

(HB)

Jiří Janíček

V noci

V noci jsou všechny kočky černé
a všechny stíny nahánějí strach
Nebojím se stínů ani černých koček
protože právě po setmění padá do trávy
živá voda z hvězd

Jdu tou vláhou a šlapu po smaragdech
a pokaždé si kladu otázku
zda to není pláč vesmíru
Vždyť my  lidé jsme často k pláči
i hvězdám

Možná právě dnes večer najdu někoho
kdo chodí jako já
cestami černých koček
Možná mi stiskne ruku
a už nepustí

(1991)