Srdce v nahotě: poezie inspirovaná ženami

Dvojrozhovor, který nejdříve vyšel v roce 2019 na dnes již neexistujícím webovém portále Femag.cz, aby informoval o chystané básnické sbírce písničkářky a básnířky Jenoféfy Bety, a aby se nakonec stal její součástí.
Brněnská básnířka a písničkářka Jenoféfa Beta vydává debutovou sbírku poezie inspirované ženami Srdce v nahotě. Kniha představuje výběr básní z let 2017 - 2019 a její vizuální podoba je výsledkem spolupráce s malířkou Eleanor Skurskou.
O projektu a tvůrčích světech si oběma umělkyněmi povídala Daniela Ju.


Jak se zrodil nápad vydat sbírku poezie? A proč právě SRDCE V NAHOTĚ?

Jenoféfa: Nápad přišel  doslova ze dne na den. Své básně jsem poprvé knižně publikovala na podzim 2016 ve společné sbírce Jemnocit. Od té doby se archiv mé tvorby rozrostl o několik desítek až stovek básní. A v jednu lednovou noc tohoto roku (2019, pozn. -fb-) se ve mně probudila myšlenka, že už je možná čas vydat samostatnou sbírku a vybrat do ní to nejlepší z aktuální tvorby. A tak jsem začala připravovat sbírku a projekt na její vydání.

Eleanor: Když měla Jenoféfa vybrané básně a obrazy, které použijeme do sbírky, stále chyběl název sbírky. Tehdy mě napadlo, že se setkáme a zkusíme ho vymyslet společně. Během večera jsem si přečetla básně, které chce ve sbírce použít, a na papír jsem nasázela dvacet potenciálních názvů sbírky, nakonec z Jenoféfy vypadlo "Srdce v nahotě". 

Jak tedy vaše spolupráce na sbírce vznikla?

Jenoféfa: S Eleanor kreativně spolupracujeme od loňského roku, kdy jsem jí pomáhala připravovat výstavu v Brně a hudebně ji doprovázela. Vzájemně se podporujeme ve svých uměleckých projektech. takže když jsem přišla s nápadem vydat sbírku, ilustrace od Eleanor byla jasná volba.
Eleanor: Jenoféfa za mnou dorazila s krásným nápadem, že chce vydat básnickou sbírku, a že by ji potěšilo, kdybych její sbírku ilustrovala. Jak se říká, že věci se ději, jak mají, a že je vesmírem vše zařízeno, mé obrazy, které jsem malovala již dříve, se jí zamlouvaly natolik, že je chtěla použít do své sbírky. Souhlasila jsem, poněvadž je  mi její poezie blízká, a ilustrovat ji pro mě bylo ctí a současně výzvou. I když se známe téměř tři roky, kreativně spolupracujeme krátce,  je to vše v samých začátcích, nicméně se vzájemně podporujeme a pomáháme si. Vlastně by mě mrzelo, kdyby mi o mou ilustraci své sbírky neřekla. 

A co ve sbírce najdeme?

Jenoféfa: Sbírka obsahuje přes padesát stran básní, je to výběr toho nejlepšího z mé tvorby od roku 2017. Zachycuje poetické momenty z každodennosti, vztahů a vnitřních pocitů. Básně jsou seřazené do pomyslných tematických oddílů a chtěla jsem, aby tomu odpovídala i vizuální podoba. Každý oddíl tak má svou ilustraci, respektive vybraný obraz od Eleanor.

Jenoféfo, proč ses rozhodla využít crowdfunding a vydat sbírku vlastním nákladem?

Jenoféfa: S využitím platformy na podporu projektů mám zkušenosti už z vydání sbírky Jemnocit.. Hlavním důvode, proč jsem se rozhodla pro tule cestu, je míra svobody a kontroly v celém procesu tvorby knihy. .I když z hlediska času, vynaloženého úsilí a zdrojů je to velmi nákladný proces. Ale líbí se mi, že kniha si tak hledá své potenciální čtenářky a čtenáře už v procesu vzniku. A může jim taky nabídnout různé odměny. Je to mnohem intenzivnější forma komunikace s publikem.

Co pro vás obě znamená být ženou - umělkyní?

Jenoféfa: To je taková věčná otázka, co to znamená být ženou v umění... Jako by existoval předpoklad, že  když žena něco tvoří, prezentuje tím ženský pohled. Na druhou stranu vnímám i to, že ženy - umělkyně opravdu volí jiné prostředky, formy, způsoby tvůrčího vyjádření. Ale spíš proto, že reflektují jinou životní zkušenost. Což ale platí vždycky, že umění odráží osobní perspektivu toho, kdo ho vytváří. Otázkou potom je, nakolik je "ženství" tím nejdůležitějším faktorem, z nějž ta konkrétní perspektiva pramení. U mě osobně je to poměrně výrazný prvek, protože mou inspirací, mými múzami, jsou především ženy.
Eleanor: Jako žena - umělkyně se sama vnímám velice krátce, je to pro mě samotnou relativně nový vjem, smýšlet o sobě v této poloze. Poněvadž vyjádření své duše jsem  jistou dobu nedávala prostor, než sama začala křičet "Maluj!" A tak jsem se znova po letech přihlásila do kurzů malby a kresby. Musím říct, že tvorba a její sdílení s lidmi mě těší ze všeho nejvíce. A tak si říkám, proč jsem si to vlastně nedovolila dřív. 

Máte pocit, že ženy v umění narážejí na nějaké specifické bariéry?

Eleanor: Nemyslím si, že by ženy byly omezovány v umění, že by měly menší možnost vyjádření sebe než muži. Žijeme ve šťastné době, i když zase jak se to vezme. Většina z nás, co něco tvoří, máme umění jako hobby, nikoli jak přísun obživy. A bariéry si umělci mnohdy dávají sami, nehledě na to, zda jsou muž, či žena, a i tomu rozumím, neboť důvěra v sebe je často vrtkavá.
Jenoféfa: Myslím, že obecně je svět umění poměrně roztříštěný. V dnešní době je výrazně větší dostupnost tvůrčího vyjádření a možnost nějak ho prezentovat, v podstatě kdokoli dnes může tvořit. Ale prosadit se v tom množství a v době, která je hodně zrychlená a na umění nemá čas, j e druhá věc. Myslím, že v jistém ohledu může být pro ženy těžší dojít nějakého uznání. Záleží asi na tom, kdo je arbitrem |"kvality" nebo "úspěchu". Nicméně ve všech případech paltí, že pokud se chce člověk prosadit, potřebuje navázat kontakty uvnitř svého  uměleckého oboru a taky najít své publikum. A hlavně vytrvat a věřit tomu, co dělá.

Jaké jsou vaše umělecké plány do budoucna?

Eleanor: Aktuálně připravuji přesun svých obrazů z výstavy v Kroměříži do Prostějova. Další výstavu poté plánuji na podzim ve Znojmě. Každou výstavu se snažím obměňovat o novější a jinak zajímavé obrazy.
Jenoféfa: Pro mě jsou teď všechny tvůrčí aktivity hodně rámované právě vydáním sbírky. Čeká mě autorské čtení v brně a několik koncertů spojených s ukázkami z mé básnické tvorby. A pokud bude projekt na Startovači úspěšný, tak hlavně sazba a tisk knihy, kterou chci vydat v červnu.


Pět básní z Jenoféfiny básnické sbírky  SRDCE V NAHOTĚ si můžete přečíst zde:


Webové stránky výtvarnice Eleanor Skurské