Naprostá většina výtvorů z mé hlavy vzniká při vzpomínání. Šestnáctiletý blázen, který se ve svém blahobytu nesetkal s žádnými světovými, natož osobními problémy, o nichž by psal, se tedy jen oddává snění a vzpomínání v básničkách. Můj životní příběh není moc obsáhlý a teprve se v něm bude pořádně, ovšem i z toho mála se snažím pomalu čerpat. Inspirací mi jsou výhradně vlastní prožitky, viděné přes sklo kluka uvažujícího o věcech někdy ve velmi podivných souvislostech.
Teď nejvíc na světě
ze všeho chtěl bych
na bledé vinětě
číst nápis: Teschen.
Seděl bych v lokále,
co stojí u Bahnu
a měl bych namále,
snad bych i brečel.
A čekal zdali se
nepohnou veřeje,
zatouží po kráse
ta mrtvá Futra.
Jak chtěl bych spatřit tě!
Pár kroků od Bahnu
v těšínském lokále.
Tak přijdeš, nebo ne?
"Modrá košile, kožená brašna"
zahlásil strážník do vysílačky
a zraky všech těžkooděnců se slehly
na kluka v modré košili
s koženou brašnou přes rameno
Scéna jak z českého filmu
a já se smál a šel poprosit krásnou paní
stojící osamoceně u patníku
o cigaretu
Pochůzkář v čele barevného průvodu
se taky smál
...
Modrá košile na rukávech zrudla
a brašna s básněmi skončila
společně s mou maličkostí
v Muglinově na záchytce
Mám celkem divné nutkání,
a to mne strašně mučí,
chci schovat sirky do dlaní a zapálit ten krásný dům,
v němž v noci oddáváš se snům.
Chci aby hořel, je to tak!
Pojď, vylétni z něj jako pták
mně přímo do náručí.
-------------------------------------------
Rád ze všech chvílí s tátou mám
nejvíce jeho dobré rady,
těch on má vždycky plný džbán
a dostane mne do nálady.
Záčíná na tom podstatném:
Za Baník, synu, život dej,
u vchodů mávej na Vrátné
a lakuj si ty černé boty,
nenech se prodat za piškoty,
najdi si babu, nechlastej!
V mládí jsem chodil tajně do kostela,
v nedělích ve mně hořel cit.
I lýtka se mi často rozhořela,
on za to prelát uměl vzít...
-----------------------------------------------
Hovada jsou ty dvě holky
rodinám se blíži zenit
nenapečou chlapcům vdolky
že prej se chtěj spolu vdávat! (ženit?)
--------------------------------------------
Skončili jsme v jedné cimře,
trenky mu šly dolů těžce,
tak jsem nechal prostor jiskře,
když pak v rámci očisty
s elegancí šachisty
ojel koněm mého pěšce.
--------
Proč je mi tvého daru bráno,
zlodějům musím štěstí přát
-Ach Bože! Kdo jen dal ti právo
kopnout mne něžně do varlat.