Tadeáš Bednarz

Naprostá většina výtvorů z mé hlavy vzniká při vzpomínání. Šestnáctiletý blázen, který se ve svém blahobytu nesetkal s žádnými světovými, natož osobními problémy, o nichž by psal, se tedy jen oddává snění a vzpomínání v básničkách. Můj životní příběh není moc obsáhlý a teprve se v něm bude pořádně, ovšem i z toho mála se snažím pomalu čerpat. Inspirací mi jsou výhradně vlastní prožitky, viděné přes sklo kluka uvažujícího o věcech někdy ve velmi podivných souvislostech.

Teď nejvíc na světě
ze všeho chtěl bych
na bledé vinětě
číst nápis: Teschen.

Seděl bych v lokále,
co stojí u Bahnu
a měl bych namále,
snad bych i brečel.

A čekal zdali se
nepohnou veřeje,
zatouží po kráse
ta mrtvá Futra.

Jak chtěl bych spatřit tě!
Pár kroků od Bahnu
v těšínském lokále.
Tak přijdeš, nebo ne?

"Modrá košile, kožená brašna"

zahlásil strážník do vysílačky

a zraky všech těžkooděnců se slehly

na kluka v modré košili

s koženou brašnou přes rameno

Scéna jak z českého filmu

a já se smál a šel poprosit krásnou paní

stojící osamoceně u patníku

o cigaretu

Pochůzkář v čele barevného průvodu

se taky smál

...

Modrá košile na rukávech zrudla

a brašna s básněmi skončila

společně s mou maličkostí

v Muglinově na záchytce

Mám celkem divné nutkání,

a to mne strašně mučí,

chci schovat sirky do dlaní a zapálit ten krásný dům,

v němž v noci oddáváš se snům.

Chci aby hořel, je to tak!

Pojď, vylétni z něj jako pták

mně přímo do náručí.

-------------------------------------------

Rád ze všech chvílí s tátou mám
nejvíce jeho dobré rady,
těch on má vždycky plný džbán
a dostane mne do nálady.

Záčíná na tom podstatném:
Za Baník, synu, život dej,
u vchodů mávej na Vrátné
a lakuj si ty černé boty,
nenech se prodat za piškoty,
najdi si babu, nechlastej!

V mládí jsem chodil tajně do kostela,
v nedělích ve mně hořel cit.
I lýtka se mi často rozhořela,
on za to prelát uměl vzít... 


-----------------------------------------------

Hovada jsou ty dvě holky
rodinám se blíži zenit
nenapečou chlapcům vdolky
že prej se chtěj spolu vdávat! (ženit?)

--------------------------------------------

Skončili jsme v jedné cimře,
trenky mu šly dolů těžce,
tak jsem nechal prostor jiskře,
když pak v rámci očisty
s elegancí šachisty
ojel koněm mého pěšce.
--------
Proč je mi tvého daru bráno,

zlodějům musím štěstí přát 

-Ach Bože! Kdo jen dal ti právo 

kopnout mne něžně do varlat.