Daria Zeroton Bartlová
Daria Zeroton Bartlová se narodila Praze, kde stále žije. Pracuje na Akademii věd ČR. Poezii píše od svých patnácti let, v jedna a dvaceti letech vystupovala v pořadu Zelené peří Mirka Kováříka pro začínající autory, kam se v roce 2018 vrátila a tentokrát se pořad uskutečnil v Malostranské besedě. První básnickou sbírku vydala v roce 2014 pod názvem "Na délku paže". Druhá básnická sbírka s názvem "Prometheus na dovolené" byla vydaná v roce 2017. Blízko a blíž, tak se jmenoval komponovaný večer z její básnické tvorby v lednu 2021, který proběhl v Clubcafé Patra. Ráda čte a ještě raději spí.
Klavír s prošlou zárukou
V zákrytu duší jak fronta na rozptyl
Sedm je číslo vrahů frází
Jsem kulka co se bojí opustit hlaveň
Paprsek co couvnul před tmou
Rána co se bojí jizev
Smrt co se bojí těla
Kněz co couvnul před spasením
A já
V podobě pantomimického Ikara
Křídly co nikdy neshořela
Ráno přikryju tvou bolest
Nespíš
Přemýšlíš kolik lásky ti uvízlo za nehty když jsi ji někomu
vyškrábala ze zad
Nespíš
Noc požírá svoje děti aby je ráno vyzvracela bolavé
a zvětralé
Nespíš
Jen tichu narostla křídla ale hlavně zuby
Nespíš
Ty ne
však něco v tobě spí
Kálí
Kdo se v tobě zúročil?
Čí pohled houpáš na kolenou?
Kterou láskou útočíš?
Komu ses nevrátil?
Kdo tvou krev vylil k plotu za domem?
Stačí dvakrát polknout a Kálí
Ta cirkusácká děvka
Foukne do popela
A oheň se znovu rozhoří
Za to, že nejsem lepší
Za to, že nemám v krku kilo šroubů
A v zádech sarkasticky ozubená kola
Z hodinových strojků ze Schweizu
Za to, že bez skeletů ve skříni
Se cítím opuštěná
a to, že rána můžou být horší než večery
A za to, že všechno odnesou slepí koně
Na kopytech a v žaludcích
A za to, že mé srdce je jak potravinové lístky
Na příděl
Za to všechno jsem vděčná
Jsi ve mně
Jako nůž
Když se v ráně otáčí
A stejně tak i bolíš
Jsi ve mně
Skoba za očima
Na které se Oběsit
Je skoro jako modlitba
Jsi ve mně
Víno nedopiješ
Kořeny prorosteš
A jednou
Jednou ve mně uschneš
Hádes
Někdy jsou oka na
polévce
předzvěstí velkých
činů
A někdy ranní káva
nedokáže vyrvat srdce
z veřejí
Někdy je dávat svoje
kosti do stoupy
známkou vkusu A jindy se nářek sype
z peřin
Kdy je ten čas škubnout loutce za
špagáty?
Najdu
Najdu cestu
Pokud na mě
počkáš
Najdu způsob
Pokud
nevstoupíš do labyrintu
Najdu jediný
důvod
A tím ti Nebe
podepřu
Rasputin
Sedíme proti sobě
Já a obscénní
Rasputin
Svíráme stejná slova
Polykáme stejnou krev
On i já
Defraudanti okamžiku Děti valkýr
Naše opakující se
apoteóza
Láska je kámen z řeky
Něvy
Salome
Černá, rudá a zlatá
Meandry duše
Harlekýn v divadelní
šatně
A prasklé srdce zvonu
Moře je vždycky blíž
Tobě než Ty jemu
A láska má oči
bazilišků
Projdi mnou a krví
zaplať
Za každou opilou minutu
Za hebké uši jednorožců
A za mě
Protože zbývá jen
otočit klíčem v
zámku...