Daria Zeroton Bartlová

Daria Zeroton Bartlová se narodila Praze, kde stále žije. Pracuje na Akademii věd ČR. Poezii píše od svých patnácti let, v jedna a dvaceti letech vystupovala v pořadu Zelené peří Mirka Kováříka pro začínající autory, kam se v roce 2018 vrátila a tentokrát se pořad uskutečnil v Malostranské besedě. První básnickou sbírku vydala v roce 2014 pod názvem "Na délku paže". Druhá básnická sbírka s názvem "Prometheus na dovolené" byla vydaná v roce 2017. Blízko a blíž, tak se jmenoval komponovaný večer z její básnické tvorby v lednu 2021, který proběhl v Clubcafé Patra. Ráda čte a ještě raději spí.

Nespíš
Přemýšlíš kolik lásky ti uvízlo za nehty když jsi ji někomu
vyškrábala ze zad

Nespíš
Noc požírá svoje děti aby je ráno vyzvracela bolavé
a zvětralé

Nespíš
Jen tichu narostla křídla ale hlavně zuby

Nespíš
Ty ne
však něco v tobě spí

Kálí

Kdo se v tobě zúročil?
Čí pohled houpáš na kolenou?
Kterou láskou útočíš?
Komu ses nevrátil?
Kdo tvou krev vylil k plotu za domem?
Stačí dvakrát polknout a Kálí
Ta cirkusácká děvka
Foukne do popela
A oheň se znovu rozhoří

Za to, že nejsem lepší
Za to, že nemám v krku kilo šroubů
A v zádech sarkasticky ozubená kola
Z hodinových strojků ze Schweizu
Za to, že bez skeletů ve skříni
Se cítím opuštěná
a to, že rána můžou být horší než večery
A za to, že všechno odnesou slepí koně
Na kopytech a v žaludcích
A za to, že mé srdce je jak potravinové lístky
Na příděl
Za to všechno jsem vděčná

Jsi ve mně
Jako nůž
Když se v ráně otáčí
A stejně tak i bolíš

Jsi ve mně
Skoba za očima
Na které se Oběsit
Je skoro jako modlitba

Jsi ve mně
Víno nedopiješ
Kořeny prorosteš
A jednou
Jednou ve mně uschneš

Hádes

Někdy jsou oka na

polévce

předzvěstí velkých

činů

A někdy ranní káva

nedokáže vyrvat srdce

z veřejí

Někdy je dávat svoje

kosti do stoupy

známkou vkusu A jindy se nářek sype

z peřin

Kdy je ten čas škubnout loutce za

špagáty?

Najdu

Najdu cestu

Pokud na mě

počkáš

Najdu způsob

Pokud

nevstoupíš do labyrintu

Najdu jediný

důvod

A tím ti Nebe

podepřu

Rasputin

Sedíme proti sobě

Já a obscénní

Rasputin

Svíráme stejná slova

Polykáme stejnou krev

On i já

Defraudanti okamžiku Děti valkýr

Naše opakující se

apoteóza

Láska je kámen z řeky

Něvy

Salome

Černá, rudá a zlatá

Meandry duše

Harlekýn v divadelní

šatně

A prasklé srdce zvonu

Moře je vždycky blíž

Tobě než Ty jemu

A láska má oči

bazilišků

Projdi mnou a krví

zaplať

Za každou opilou minutu

Za hebké uši jednorožců

A za mě

Protože zbývá jen

otočit klíčem v

zámku...

Dosud nepublikované básně