Česká LGBT+ literatura
"Nejsi jako druzí lidé. Nebudeš nikdy šťastný.Každý ti ublíží, každý tě zraní... --- Nač to myslíš, mamko. Jsem šťasten takový, jaký jsem. "
Jiří Karásek ze Lvovic - Ztracený ráj
"Nejsi jako druzí lidé. Nebudeš nikdy šťastný.
Každý ti ublíží, každý tě zraní... ---
Devátý literární večer ODNAPROTI
Esej z roku 1999 historika a publicisty Rudolfa Vévody
o významné kulturní a společenské roli
Jiřího Karáska ze Lvovic.
Nové ukázky z próz
Petera Belanského
Rozhovor se spisovatelkamiEvou a Klárou Pospíšilovými
ROK JIŘÍHO KARÁSKA ZE LVOVIC
(24. LEDNA 1871 - 5. BŘEZNA 1951)
Exlibris Františka Koblihy
EMILOVI O ŠTĚSTÍ TULÁKOVĚ
Pro sebe zazpíval jsem písně prosté,
A jejich chudoba mi postačí.
Mé písně rostly, jako v koutě roste
U zbořeného plotu bodláčí.
Neplají barev exotickým jasem,
Vyrostly v parnu, v prachu, bez stínu.
Poutníka noha šlape časem,
Jak plevel ostatní, v jich houštinu.
Ponížen celým životem jsem šel,
Do štěstí druhých nahlížel jsem jen nahlížel,
Jen hořkost duše ze svých dnů vždy měla.
Tak v prázdno m v nicotu můj Osud spěl...
A přece duše i když krvácela,
V těch písních, šťastná, vyžila se celá...
Ke dni 6. května 1932 Jiří
