Česká LGBT+ literatura 

www.facebook.com/groups/odnaproti.cz

"Nejsi jako druzí lidé. Nebudeš nikdy šťastný.
Každý ti ublíží, každý tě zraní... --- 
Nač to myslíš, mamko. Jsem šťasten takový, jaký jsem. "
 
Jiří  Karásek ze Lvovic - Ztracený ráj

ROK JIŘÍHO KARÁSKA ZE LVOVIC 
(24. LEDNA 1851 - 5. BŘEZNA 1951)

Exlibris Františka Koblihy

EMILOVI O ŠTĚSTÍ TULÁKOVĚ 

Pro sebe zazpíval jsem písně prosté,
A jejich chudoba mi postačí.
Mé písně rostly, jako v koutě roste
U zbořeného plotu bodláčí.

Neplají barev exotickým jasem,
Vyrostly v parnu, v prachu, bez stínu.
Poutníka noha šlape časem,
Jak plevel ostatní, v jich houštinu.

Ponížen celým životem jsem šel,
Do štěstí druhých nahlížel jsem jen nahlížel,
Jen hořkost duše ze svých dnů vždy měla.

Tak v prázdno m v nicotu můj Osud spěl...
A přece duše i když krvácela,
V těch písních, šťastná, vyžila se celá...

Ke dni 6. května 1932                                                                        Jiří