NÁŠ SVĚT



2001



LGBT+ časopis vycházející ve vydavatelství Princ Press.


Ilustrace: Viktor

Pavla Pospíšilová

Lásko!!!

Život bez tebe - je prázdný

Zastav se okamžik

Chci tě obejmout

Říct, že

miluji tě

Stojím - sama

Čekám - sama

Čekám na Sama

Odcházím

už ne sama

s klapotem podpatků

podchodem počmáraným 

Bez Sama

Máš-li chvíli

hlavu si polož

zavři oči

a dej si zdát.


Že země se točí

napořád na kolotoči

že nejsi tu sám

že s panákem skákacím

můžeš si hrát

kdo dříve přeskočí

než začne zábst

odspodu

pro vodu

Kde jsme to skryti v sobě?

Sloven 

Duší

Tělem

Pohlazení.


Co hledáme?

Sebe

Uvnitř

Nalezení.

Skřivan zpívá na poli.

Chci si taky zpívat

pro radost

Rozběhnout se po ulicích (po vesnici).

Jen takpro radost.


Tomm Vrábel

JAKOU TVÁŘ MÁ LÁSKA


Jakou tvář má asi láska?

Je průzračná jak voda

V které se žena vidí

Jak v zrcadle

A muži dává sílu

Nebo se zašpiní

Pak zůstane zakalená

A začerní i obraz

Ve vodním zrcadle


Jakou tvář má asi láska

Má velká ústa?

Ne, myslím, že ne

Stačí malá ústa i rty

Vždyť láska - ta se nedá vyslovit

Vždyť láska - z očí se musí číst

Vždyť láska - z pohlazení

Z teplých dlaní

Z jednoho poupěte kopretiny

Ze mne

Z Tebe

Z nás se musí pochopit


Jakou tvář má asi láska?

Muže, ženy, dítěte?

Má tvář jedině Tebe

Obličej Tebe

Který vídám

Když ležím nahý u moře

A poslouchám řeč mořských vln

Ano má tvář Tebe

Když Tě maluji uhlím

Na zeď u své postele

Ano, lásko poznávám Tě

Podle tváře

Hlasu

Pohledu

Jsi to Ty

Teď políbíš mě

Stiskem Tvých pevných rtů


"Lidé, pohleďte na mě

a oblečte mne do šatů lidé,

pohleďte na mě a pusťte mne domů,

ke kamnům

lidé, proboha vzpomeňte jsem to já

já láska - jediná na světě"


"Lidé, to ne, to není láska

to je nějaká špinavá poběhlice

láska je přece krásná,

čistá

jejím domovem je palác - nebe

ne chudoba a ulice

lidé vyžeňte ji

to není láska

to je podvodnice!" "


Odcházela jsem špinavá, nahá

nohy rozpraskané do krve

hlad, žízeň, zima

mí druzi šli o dům dále

z ulice do ulice

Já láska nechodím po nebi, po paláci

Lidé chodím mezi vámi

A vy mě vyháníte!

Lidé beze mne se utrápíte

Až hlady umřu, zimou nebo na infekci


Lidé, budete umět žít bez lásky?

Tomm Vrábel

ODEŠELS !


Odešels,

zbylo jen  vzpomínek pár,

pár nádherných chvil,

prožitých ve tvé přítomnosti.


Odešels,

tvé něžnosti jsou vryté na mém tělw,

první polibek na  mých lících stále hřeje

a mně se stýská víc a víc.


Odešels,

ty, s krásným jménem, milým úsměvem,

ty, s duší dítěte a srdsem velkého Boha,

ty, jenž upřímností celý záříš.


Odešels,

ano, nestydím se říci, že pro mne

mnoho znamenáš, i když jsi daleko,

ale ta dálka je pro mne nevelká.


Odešels.

ale prostě žiješ, jsi na tomto světě,

který moc neplývá láskou,

tak zkusme spolu světu trochu lásky dát.


Odešels,

kdybys zůstal déle,

zamiloval bych se do tebe celého,

ale v srdci stejně cítím krásný poct,

pocit něhy a lásky!


Sen:

Ty jsi neodešel,

všechno to byl jenom sen,

sedíš u mé postele a já se probouzím.

"Dobré ráno, miláčku!"

Díky, že to byl jen sen!!!



Jiří Tláskal
ČAS


Když čas letí do těšení

se život jenom potácí

mezi dny našeho setkání

Konečně!

a naše vlhké ruce rychle se tisknou

Konečně tvůj pohled

   ty záhado krásy

Konečně tvá krása

   ty záhado lásky


Mezi tebou a mnou jsem pouze živ

a ve chvíli spojení našcih osudů

ten čas chci uchvátit

abych ho marně zastavil

Konečně

   a příště zas

      Kdy?


Bez tebe tak sám

si píši tyhle řádky

a i když mě neslyšíš

tak prosím vším co jsem

   jen za  jediné slovo

      stále!

      to slovo jsi ty

   

Ad Meer

KLUK Z PLAKÁTU

Připích jsem tě ke zdi

čtyřmi připínáky,

mezi slavné hvězdy,

mezi pop-zpěváky.


Přilíp jsem tě páskou

do svých tajných bloků,

zahrnul tě láskou

pubertálních roků.


Spadl jsi mi ze stěn

k ránu do postele,

stal jsem se tvým vězněm

v papírové cele.


Netušil jsem ve snech,

že se touhy vtělí,

ačkoli jsme v letech,

buďme nedospělí