František Baďura
Narodil jsem se pod hvězdami, pod kopcem Manda, na němž na samém sklonku 19. století založil průmyslník Jan Josef Frič hvězdárnu. Nejkrásnější českou hvězdárnu doplňuje dole pod vrchem svou malebností městys Ondřejov. Nebo je to obráceně?
Na ondřejovské škole mě učila paní učitelka Beránková; ona stála na začátku mého neobyčejně kladného vztahu k literatuře. Objížděla se mnou nespočet okresních a krajských recitačních soutěží pionýrů a ukládala do tašky ceny, které jsme spolu vyhrávali.
Předávat krásu psaného slova mi zůstala dodnes.
Nejdřív jsem knížky vyráběl, ořezal jich na sta tisíce, teď jich tisíce půjčuji. Jednu jsem napsal.
Na přelomu milénia jsem byl požádaný dělat dramaturgii památečních Gay Viol, tehdy oblíbených večerů z g/l literatury v kabaretu U Střelce. Dál už to šlo ráz na ráz. Literární večery v žižkovské Duhové čajovně, v Poetické vinárně Obratník na Smíchově, nebo kladenské literární večery. Byl jsem obohacený setkáními s celou řadou českých umělců, spisovatelů a herců.
Nyní se už několik let se svým mužem Vladimírem staráme o dvě postižené děti z dětských domovů. Avšak potřeba, touha a přání být ve světě psaného a mluveného slova, zůstala. Předávat krásu literatury.
Máte dotazy k tomuto projektu?
Napište nám. Budeme rádi za Vaše nápady, připomínky a nápady.
franta.badura@seznam.cz
kamilhodacek@centrum.cz
Kamil Marcel Hodáček
Ač zrozenec července, nesnáší léto ve městě. Nesnáší nadřazenost v jakékoliv formě, nesnáší lhaní, povyšování, rýžový nákyp, porno, protože ho není schopno vzrušit, slam-poetry, protože mu nedává smysl, nesnáší vychloubání, falešné autority, ponižování, oholené mužské hrudníky, pivo bez pěny a víno bez hroznů. Miluje zvuk hrotu plnicího pera zběsile utíkajícího po papíru, modřence, růže, vepřové klobásy, svítání, melodii praskajících jisker ve zvířecí srsti, dvakrát poctivě promazané krémové zákusky, listy kopřiv, posezení na zahradách, Franze Kafku, černobílé fotografie mužských aktů, Ginsberga a !světe div se! - vlastní život!